Se Sandrou jsem se poprvé potkala před lety, když jsme obě kráčely bok po boku v kurzu s názvem Umělcova cesta. Rozevíraly jsme společně křídla kreativity a učily se cenit se a radovat se z vlastních darů. Bylo to krásné setkání. Od té doby už uplynulo mnoho vody. Tak jako jsme se z Břevnova přesunuli my do Brd, tak se Sandra se přesunula z Břevnova do Brna, kde má na starosti krásnou husitskou farnost Botanická. Její nedělní brunche jsou legendární.
Pro mě je její síla ve schopnosti spojovat lidi. Ne náhodou jsme se na ní po letech s Vojtou obrátili, zda by byla ochotná nás oddat. Byla. A s narozením Anděly jsme se od ní pak nechali všichni tři i pokřtít. Z toho křestu si pamatuju ještě míň, než ze svatby. Celý jsem ho probrečela. Už ani nevím, co mě tak dojímalo, ale co vím je, že Sandra úžasně vládne slovem. Pokud budete mít chuť si kromě našeho letního odpočinkového povídání přečíst i některá její kázání, srdečne doporučuji farní web, na který je každou neděli umisťuje. Já tvrdím, že by měla vyjít jako knížka. Tak uvidíme, třeba jednou…
Ale teď už k létu, odpočinku a rozjímání.
Sandro, jak si představuješ ideální dovolenou? V životním období, ve kterém právě jsi.
Ideální dovolená 2021? Mám za sebe alespoň na měsíc zástup v kostele, před farou mi parkuje obytná dodávka, děti jsou nadšené z toho, že jedeme na cestu autem, ve kterém se dá spát. Máme sbaleno, všechno se vešlo, máme i stan a gril, pes a kotě jedou s námi, o ostatní zvířata je postaráno. Mám vedle sebe muže, který nepotřebuje mít přesný plán cesty, ale vyhovuje mu model “jízda kamkoliv, kde se nám bude líbit”, nestresuje a je v pohodě. Můžu na ten měsíc vypnout mail a nebrat telefon, neřešit pracovní – služební věci a zároveň vím, že o všechny, co ode mě něco potřebují, bude postaráno… kempujeme, glampujeme, vaříme si na ohni a sem tam jíme v restauraci, večer popíjím prosecco a čtu si, děti unavené celodenním objevováním světa šťastně spí celou noc…
Haha, tak děti a zvířata mám… 😉 Ale dreams sometimes come true, takže kdo ví 🙂
Bude tvoje letošní post-epidemické léto jiné než ta ostatní?
Asi ne, cestujeme obecně docela málo, za hranice vůbec. Rytmus léta určují svým způsobem děti, jejich potřeby, starší syn bývá na střídačku u tatínka, takže to bude asi podobné, jako vloni. Já navíc v létě hodně oddávám, čiže cestuju po ČR ve službě druhým, to se taky už roky nemění… :-).
Na co se nejvíc tohle léto těšíš?
Těšila jsem se na dovolenou ve Slovinsku nebo Rakousku, ale partner bohužel na poslední chvíli couvl, pro něj není zajímavé jezdit a poznávat nová místa a já si takhle narychlo netroufám jet s dvěma dětmi a psem do ciziny sama. Doma ale sedět nebudu, těším se, že se syny vyrazím na pár dní někam v ČR, kde nebudu muset řešit vaření a úklid a kde budeme trochu výletovat a víc odpočívat. A chlapa nechám jeho osudu :-D.
Co podle tebe lidem nejvíc pomáhá si v létě odpočinout a co pro sebe mohou nejlepšího udělat, aby nepotřebovali dovolenou po dovolené?
Úplně nevím, co komu pomáhá, ale asi ta možnost vyjet “za hranice všedních dní”, uvolnit se někde mimo svoje důvěrně známé prostředí a zaběhané koleje. Co mám děti, tak mi dovolená stylem “někam odjet” připadá méně atraktivní, protože je to vlastně daleko náročnější sbalit děti a jet s nimi neznámo kam, většinou po takové dovolené potřebuju sama dovolenou, což nejde, že jo… :-D.
Takže co pro sebe udělat nejlepšího? Za sebe říkám – být na sebe hodná, průběžně pořád, nejlíp denně, tj. dopřát si něco, co mě uvolní, udělá spokojenou a vděčnou… mít se ráda.
„Ta vnitřní svoboda, klid a umění vypnout přichází tehdy, když přijmeme svůj život, tady a teď, a věnujeme pozornost přítomnému okamžiku.”
Měla bys pro nás nějaké tipy na “mikrodovolené” i během roku? Jak a čím se odměňuješ ty sama?
Ohledně mikrodovolených se momentálně inspiruju na Gastromapě Lukáše Hejlíka, resp. v jeho knize 555 tipů na gastrovýlety. Moje další tipy jsou výlety v okolí Orlice, Lužické a Krušné hory. Já se odměňuju tak, že když jedu někam třeba oddávat nebo na křtiny, tak se cestou stavím v nějakém městě, které neznám, na dobrý kafe anebo třeba na rozhledně. Prostě při práci poznávám Českou republiku.
Daří se ti světit sváteční den?
Vypínat moc neumím, asi je to i tím, že bydlím v kostele. Pořád mám nějak před očima, co je potřeba udělat, co kde volá po práci, na faře taky často někdo zvoní. Na to, abych vypnula, potřebuju právě někam odjet. Někam, kde to neznám a kde po mně nikdo nic nechce.
Neděle, je pro mě už dlouhé roky pracovní den. Sice je to pořád svátek, slavení bohoslužby, ale jako sváteční – volný den neděli nevnímám. To ani nejde, takže ho světím ve smyslu pracovním – službou lidem a Bohu. Jasně, že je odpočinek důležitý, moc moc moc, ale zdá se mi, že to moc neumíme, odpočívat, nedělat nic.
Vloni na jaře, když začala covidová omezení, měla spousta z nás možnost vypnout, odpočívat… a místo toho jsme byli jak na trní, že jako nic nemůžeme. Někdy si říkám, že třeba člověk, který nedělá svou práci rád a chodí do ní jenom kvůli výdělku, pak logicky po práci má pocit, že teprve žije a snaží se stihnout, dohnat život… a pak už třeba ani nemá prostor na odpočinek, na to, nedělat nic.
A taky si myslím, že reklama, Facebook, Instagram v nás pořád vyvolávají nervozitu, že děláme buď málo a měli bychom se víc snažit, aby byl náš život lepší, anebo že prostě vidíme, kolik toho stíhají jiní, jak pěkné jsou jejich životy. A tak se jim chceme vyrovnat, ale je to past. Ta vnitřní svoboda, klid a umění vypnout přichází tehdy, když přijmeme svůj život, tady a teď, a věnujeme pozornost přítomnému okamžiku.
Jaký moment štěstí “tady a teď” máš nejraději ty?
Já jsem v tomhle směru nejšťastnější, když se ráno nebo navečer ponořím do Svratky a v kteroukoliv roční dobu si tam chvíli zaplavu, splynu s řekou… to je relax a moje vypínání. A když mě u toho ze břehu pozorují moji synové a psice, a nikdo se nevzteká, ani nedožaduje chvíli mojí pozornosti, je to úplně nejvíc za odměnu mikroodpočinek :-))).
Sandro děkujeme moc, bude možné tě někde potkat/slyšet naživo?
Moje slova zazněla v neděli 25.7. u evangelíků v rámci bohoslužby během festivalu Pride v Bratislavě, 14.8. budu společně s Terezií Dubinovou na festivalu v Sušici a 22.8. v poledne zahajuju bohoslužbou nedělní program festivalu Trutnoff/Brnoon v Brně. No a mezitím možná někde v rádiu na Českém rozhlase…
Pravidelná rubrika: INSPIROMAT
Oblíbený seriál na Netflixu
Momentálně New Amsterdam, předtím Láska a anarchie, Sexuální výchova a Královna. Miluju Netflix!
Doporučení na knihu. Ideálně takovou, která se ti pojí s létem
Každý rok v létě čtu opakovaně Dharmové tuláky od Jacka Kerouaca, začínám vždy 1.července, už asi 20 let… to je moje letní kniha, ke které se v létě vždycky vracím. Ostatní záleží na náladě, ale obecně v létě, když někam jedu, tak mám potřebu si k těm tisícům knih, co mám doma, ještě přivézt další, protože návštěva knihkupectví na cestách musí být…
Film, který se ti zapsal
Valerie a týden divů, Až přijde kocour a Láska nebeská… já vím… 😉
Písnička, která tě nejlíp vystihuje
První, co mě napadlo, bylo “Kdož sú boží bojovníci”, haha, ale to asi spíš napadne ostatní… Tak asi Imagine od Lennona. (najdete v korálovém playlistu pro lepší náladu)
Věc u tebe doma, bez které se nejvíc neobejdeš
Čajová konvička, kamna na dřevo, knížky a postel.
Tvoje srdcovka od ko-rá-lí
husitská farářka Sandra Silná a její Waves Red
